O diamantech

DIAMANTY – 4C


Fyzikální vlastnosti
Diamant je nejtvrdší známý přírodní minerál (nerost)
a třetí nejtvrdší látku vůbec (po flueritu a ADNR).

Jedná se o krystalickou formu uhlíku.
Vzniká v zemské kůře za vysokých teplot a tlaků.
Diamant jako jediný drahý kámen se vyskytuje ve všech
barevných modifikacích, nejčastěji je však bílý.
Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 140 x tvrdší než korund,
má nejvyšší index lomu světla ze všech minerálů
a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec.


Hodnota diamantu je určována takzvanými čtyřmi C.


Hmotnost  / Carat /

 

Karát (Carat) je definován jako 0,2g hmotnosti čistého diamantu.0,2g hmotnosti čistého diamantu.
Diamant o hmotnosti 10 g má tedy 50 karátů, diamanty v běžně prodávaných
špercích mají obvykle ryzost v desetinách až jednotkách karátů.

Značí se ct

Několik hodnot diamantu broušeného do kruhu:

 

 


Čistota / Clarity /

Čistotou se míní míra vnitřních defektů.
Můžou to být třeba krystaly cizího materiálu nebo strukturální nedostatky
jako malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu.

Pouze asi 20 procent vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to,
aby mohly být užity v klenotnictví.
Ostatních 80 procent se využívá průmyslově.

 

 

 

rozlišovaní čistoty podle GIA:

 

 


Barva / Colour /

Chemicky čistý a strukturálně perfektní diamant
je dokonale transparentní bez odstínů nebo zabarvení.
Barva diamantu může být způsobena chemickou nečistotou
nebo strukturálními kazy v krystalové mřížce.
Sytost a barva odstínu může zvýšit i snížit cenu diamantu.

Například bílé diamanty s odstínem žluté jsou většinou levnější,
zatímco růžové nebo modré diamanty můžou být velmi ceněny.

 

 

 

 


Brus / Cut /

Broušení diamantů je umění i věda o tom jak vytvořit drahokam
z hrubého diamantu.
Broušení diamantů popisuje způsob jakým byl hrubý kámen vybroušen
a vyleštěn do své finální drahokamové podoby.

Často je zaměňován výbrus s tvarem diamantu. (ukázka zde).

Techniky broušení diamantu jsou vynalézány stovky let.
Jednu z hlavních zásluh na tom má matematik a drahokamový nadšenec
Marcel Tolkowsky, který v roce 1919 vyvinul kruhový briliantový brus,
tím že spočítal ideální tvar na navracení a rozptýlení světla.

Moderní kruhový briliant má 58 nebo 57 faset /ukázka zde/..